Bódhisattva Avalókitéšvara rozjímal plně v završené moudrosti a náhle uzřel prázdnotu všech pěti skupin lpění, všech pěti skadnh.

Šáriputro, forma není nic než prázdnota a prázdnota není nic než forma. Stejně prázdné je i vnímání, myšlení, představy, podněty. Šáriputro, veškeré dharmy jsou prázdné, nevznikají a nezanikají, nejsou ani čisté ani špinavé, nepřibývají ani neubývají. Šáriputro, v prázdnotě proto není formy, není vnímání, není myšlení, není představ ani podnětů. Není očí, nosu, není jazyka, není těla, není mysli, není tvaru, není hlasu, není vůně, není chuti a není představ. Stejně tak není ani cest mezi okem a myslí. Není bloudění, není ani konec bloudění, není ani věku ani stárnutí a ani jeho zakončení, není strastí, není původu, vzniku, konce, cesty, není ani moudrosti, ani jejího dosažení. Bódhisattva nic nezíská a díky završené moudrosti je jeho srdce osvobozené od lpění. Vzdálené od lpění je jeho srdce osvobozené od strachu. Vzdálen všem pošetilým představám dosáhl konečného vysvobození, dosáhl nirvány. Se završenou moudrostí zvanou pradžná páramitá dosahují všichni buddhové, vznešené bytosti tří světů, nejvyššího možného a správného probuzení.
Završená moudrost je nejvyšší duchovní mantra, zářící mantra, nejvyšší možná mantra, nesrovnatelná mantra odstraňující veškeré strasti, je pravdivá a neomylná. Mantra završené moudrosti se vyučuje a vyučuje se jako:

Konec rozpravy o srdci završené moudrosti.

Hridaya Sutra