|
|
Jej� vysv�tlen� n�sleduje. Minul�, p��tomn� a budouc�, v�e toto jest slabika �M. A co krom� toho je�t� nad t�mito t�emi �asy le��, tak� jest slabika �M 2. Nebo� v�echno to jest Brahman. Brahman, ale jest tento �tma a tento �tma jest �ty�n�sobn�. 3. Ve stavu bd�n� se nach�zej�c�, sm�rem zevn�m pozn�vaj�c�, sedmi�lenn�, devaten�ct �st maj�c�, hrub� po��vaj�c�, to� Vai�varana, jen� jest jeho prvn� �tvrt�. 4. Ve stavu sn�n� se nach�zej�c�, sm�rem do nitra pozn�vaj�c�, sedmi�lenn�, devaten�ct �st maj�c�, vybran� po��vaj�c�, to� Taid�asa jest, je� je jeho druhou �tvrt�. 5. Stav, kdy ON usnuv, nepoci�uje ��dn� touhy a nez�� ��dn�ho obrazu sn�, jest stav hlubok�ho sp�nku. Ve stavu hlubok�ho sp�nku se nal�zaj�c�, sjednocen�, veskrze z Pozn�n� st�vaj�c�, Bla�enost za��vaj�c�, V�dom� jako �sta maj�c� - to� Prand��, jen� jest jeho t�et� �tvrt�. 6. ON jest P�nem v�eho, je V�ev�douc�, je vnit�n�m V�dcem, je kol�bkou V�ehom�ra nebo� jest tvo�en�m a z�nikem byt�. 7.V�ude, zevn� v�dom� Vi�va, vnit�n� v�dom� Taid�asa, zcela je v�dom�m jsouc� je Prand��, je to jeden, kter� za t�i plat�. 8.Z prv�ho oka pat�� Vi�va, uvnit� Manasu Taid��sa, v prostoru srdce prodl�v� Prand��, tak jest troj� v jednom t�le jeho stav. 9.Hrub� po��vaj�c� jest Vi�va, vybran� Taid��sa, na Bla�enosti se Prand�� za��v�, troj� je jeho po��v�n�. 10.Na hrub�m syt� se Vi�va, na vybran�m Taid��sa, na Bla�enosti syt� se Prand��, troj� je jeho sycen�. 11.Kdo je v t�chto t�ech stavech po��va�em ? Co po��va�n�m p�edm�tem ? Komu je to dob�e zn�m�, ten po��v� a nen� poskvrn�n. 12.P�vod je v�ech v�c� jako�to jsouc�, to� je jist�. Duch Puru�a jako �ivotn� s�la Pr�na stvo�ila je odd�len� jen jako slune�n� paprsky. 13.Mnoz� pokl�daj� stvo�en� sv�ta jen za projev moci Vibh�ti, druz� zas pokl�daj� stvo�en� za sen a d�lo klamu M�ja. 14. Mnoz� dali vzniknout stvo�en� sv�ta na p��n� P�na - D�va, jin� v���, �e �as vyvolal v�echny bytosti. 15. K pot�en�, ke h�e stvo�il jej P�n ( I�vara ), m�n� druz�. Ne ... Je vlastn�m Byt�m P�na ... Co m��e si p��ti, kdo m� v�e? 16. V�eposta�iteln�, k vymaz�n� v�ech bytost�, Neprom�nn� jako Jednota V�epronikaj�c�, je P�n, kter� se jmenuje �tvrt�m. 17. V�sledkem a p���inou opat�en� je Vi�va a Taid��sa, p���inou opat�en� je Prand��, oba nejsou pova�ov�ni za �tvrt�ho. 18. Ani pravdy, ani nepravdy, ani sebe sama, ani druh�ho, nen� si v�dom Prand�� - na v�e v��n� �tvrt� z�r�. 19. V nepozn�n� mnohosti, jsou jsi �tvrt� a Prand�� rovni. P�esto le�� Prand�� v z�rode�n�m sp�nku, �tvrt� pak nezn� ��dn�ho sp�nku. 20. Sen a sp�nek jsou prv�ch dvou, sp�nek beze sn� je Prand�i. Sny, sp�nek ani sn�n� nep�ipisuje �tvrt�mu, kdo HO zn�. 21.Sn�c� pozn�v� bludn�, v�bec nepozn�v� sp�c�. Oba bloud�. Kde toto zmiz�, je dosa�eno �tvrt�ho Stavu. 22.V Bezpo��te�n�m klamu sv�ta, d��me du�e. Kdy� procitne, tu bd� u n� Ten, kter� nem� druh�ho, Ve�n� - beze sp�nku a sn�n�. 23.Kdyby existovala sv�tov� rozloha, musela by zaniknouti. V�echna mnohost je v�ak klam. Stav bez mnohosti jest v�ak Skute�nost. 24.Protich�dn� jsou domn�nky, jen kdy� je n�kdo stav�, av�ak zde jsou jen u�ebn�mi prost�edky. Pro toho, kdo v�, mnohost neexistuje. 25.Velmi se podob� Vi�va hl�sce A - podobnost� prvotn�ho byt�, souhlasem mor jsou tak� stejn� k dosa�en�. 26.Taid��sa se podob� hl�sce U - projevuj�c� se ve v�nosti, souhlasem mor, jsou stejn� v oboj�m byt�. 27. Velmi se podob� Prand�� hl�sce M - podobnost� v�stavby, souhlasem mor jsou tak� rovni ni�en�. 28. Pon�vad� ve t�ech stavech jasn�, prohl�d� tuto podobnost, proto pat�� Mudrci p�ede v�emi bytostmi �est a sl�va. 29. Hl�ska A - vede k c�li Vi�va, hl�ska U - vede k c�li Taid��sa, hl�ska M - vede k c�li Prand��, nen� to ��dn�m c�lem bez mor. 30. Po �tvrt�ch poznej slabiku �M, jej� mory jsou �tvrt�. Kdo dle �tvrt� zn� slabiku �M, nepot�ebuje v�d�t nic dal��ho. 31. Ve svat�m vol�n� jde na to - mysl�ce, �e je Brahma - bez b�zn�, kdo neust�le za svat�m vol�n�m jde, ten se ji� nikoho v�ce neboj�. 32. Svat� vol�n� je ni���, je ale tak� vy��� Brahma, bez d��v�j��ho a pozd�j��ho, bez vnit�n�ho a vn�j��ho. 33. Nebo� jest v�echno sv�ta po��tek, jest jeho st�ed a tak� konec, kdo takov�to svat� vol�n� zn�, ten bude s N�m za jedno. 34. Poznej svat� vol�n� jako�to P�na, kter� v srdc�ch v�ech tr�n�, Moudr�, znaj�c� slabiku �M, jako V�evypl�uj�c� netruchl�. 35. Nekone�n� d�liteln� a ned�liteln�, je dvojnost� bla�en� Klid, kdo z nich zn� slabiku �M, je Muni a ��dn� jin�. je nepravdiv�, ��kaj� n�m Mudrci, pon�vad� v�e to je vnit�n�, pon�vad� to le�� v n�s uzav�eno. 37. Pon�vad� �as by byl velmi kr�tk� k n�v�t�v� vzd�len�ch zem� a pon�vad� p�i probuzen� nejsme v on�ch krajin�ch. 38. Tu nejsou vozy ani silnice, u�� n�s P�smo a my�len� - - tak je sn�n� nepravdou, prok�z�no a zjeveno. 39. Nebo� mnohost je uvnit�, je tak� jen ve bd�n�. Zde jako tam je jen p�edstavou, v n�s uzav�enou, zde jako tam. 40. Stav sn�n� a bd�n� m� stejnou cenu u Moudr�ho, nebo� podobn� je ob�ma mnohost, z tohoto dob�e zn�m�ho d�vodu. 41. Co nen� ani p�ed ani po, nen� tak� v mezidob�, a�koliv je to nepravdiv�, je to za pravdiv� pova�ov�no. 42. �innost bd�n� je ��eln�, ale ne ji� - kdy� sp�me, m��e jen na klamu spo��vat. 43. Tak� co na snu jest nov�ho, poch�z� jen z ducha, a kdy� se mu bozi zjev�, z�� je jen tak, jak o nich byl pou�en. 44. Co ve snu - v duchu tvo�� uvnit�, je neskute�n�, a�koliv jako duch potom ch�pe, jako�to vid�n�, jest oboj� neskute�n�. 45. Co ve bd�n� - v duchu tvo�� uvnit�, je neskute�n�, a�koliv jeho duch potom ch�pe, v d�sledku toho oboje je nepravdiv�. 46. Kdy� oboj� mnohosti neskute�n�, ve snu a bd�n� jsou, kdo pozn�v� oboje v mnohosti, kdo p�edstavuje je v�dom� ? p�edstavuje si s�m sebe, pozn�vaje ob� mnohosti pevn� stoj� tato v�ta V�dantu. 48. Neprom�nn� p�edstavuje si jako jin�, co je jen ve v�dom�, jako�to zevn� a nutn�, p�edstavuje si v sob� �tma. 49. Duch je �asom�rem nitra, mnohost zevn�j�ku, jej�ch rozd�l spo��v� v tom, jako p�edstava jsou oba stejn�. 50. Nejasn� je sv�t uvnit�, jasn� sv�t le��c� zevn�. Dle smyslov�ho org�nu r�zn�, jsou jako p�edstava oba stejn�. 51. Du�e p�edstava je nejd��ve, pak v�c� zvl�tnost, zevn�ch a vnit�n�ch, mus�me si vzpomenout. 52. Tak jako provaz , nepozn�n v temnot�, je klamn� pova�ov�n za hada, za pruh vody, tak chybn� je p�edstava o �tma. 53. Tak jako provaz, kdy� z�eteln� je pozn�n a klamn� p�edstava ustoup�, on z�stane ned�ln�m provazem - tak tomu je, je-li jasn� pozn�no �tma. 54. Jev�-li se n�m jako pr�na, jako v�echny �etn� v�ci, jest v�e jen klam M�ja, j�m� P�n s�m sebe klame. 55. Znalc�m pravdy je Pr�nou ( Vai��ikov� ), �ivly tomu, kdo je zn� ( L�kajatikas ), znalc�m gun, je gunami ( S�nkhjas ), tattvami je tomu, kdo je zn� ( �aivas ). 56. Znalc�m �tvrtiny je �tvrtinou ( M�nd. up. ), znalc�m smyslovosti smyslovost� ( Vatsjaj�na ), znalc�m sv�tov�ho prostoru, sv�tov�m prosto- rem ( Pauranikas ) bohy t�m, kte�� znaj� bohy - d�va ( p��vr�enci V�d ) 57. Znalc�m V�d jsou V�dami, znalc�m ob�t� jsou ob�tinami, po��va�em t�ch, kte�� jsou t�m po��van�m, p�edm�tem, kte�� tomu rozum�j�. 58. Jemn� pro ty, kte�� jsou takov�, hrub� pro ty, kte�� to tak ch�pou, ve tvaru t�m, kte�� jsou takov� bez tvaru t�m, kte�� to ch�pou. 59. �asem je pro znalce �asu, prostorem pro znalce prostoru, um�n�m pro znalce um�n�, periodami je t�m, kdo tyto znaj�. 60. Pro znalce Manasu je Manasem, pro znalce buddhi je buddhi, duchem pro znalce ducha, pr�vem a nepr�vem, kte�� je znaj�. 61. P�tadvacetin�sobn� pro tyto ( S�nkhja ), o n�m zase �estadvac�t� ( Pata�d�ali), jednat�icetin�sobn� pro jin� ( Pa�upatovci), za nekone�n�ho plat� pro mnoh�. 62. Znalc�m sv�t� jsem sv�ty, �ivotn�mi st�dii tomu, kdo je zn�. Trojn�sobn� po�ivateln� u�itel�m �e��, ostatn�m ni��� a vy��� ( Brahma ). 63. Stvo�en�m sv�ta pro znalce stvo�en�, z�nikem sv�ta pro znalce z�niku. Trv�n�m sv�ta pro znalce trv�n�, tak je v�e - v�udy. 64. Kter� byt� tak p�ib�sn�me �tma, za to se pokl�d�, o to se stara� a j�m se stav, odd� se mu jako D�mon. 65. On s�m je v�emi tvary byt�, od nich� se zd� b�ti rozd�ln�m. Kdo toto v�, bude si p�edstavovat bez b�zn� jak vskutku je. 66. Jako pat��me na sen, jako na Fatu Morg�nu, tak z�r� na tento sv�t, kdo je V�dantu znal�. 67. Nen� vznik�n� ani zanik�n�, ani spoutan�ho ani p�sob�c�ho, ani nikoho kdo by pot�eboval sp�sy, ��dn�ho spasen�ho dle pravdy. 68. Je na� my�leno jako na neskute�n� tvary byt�, p�esto v�ak, kdo na n� mysl�, je v�dy Jeden, proto Jednota podr�� v�t�zstv�. 69. O �tma se neop�r� mnohost, a tak� nikdy o sama sebe, ani vedle n�j ani skrze n�j nem��e trvat - - to je jist�. 70. Strach, hn�v a n�klonnost odlo�iv, z�r� bez dvojnosti a Neprom�nn�, nakonec sv�tov� rozlohy Muni, kter� zn� V�dy. 71. Kdo tak pozn�v� bytnost sv�ta, ten je v�ren Jednot�, je s nedvojnost� a jde chladn� sv�tem. 72. Vychvalov�n� prost a chvalozp�v�, ano i kultu p�edk�, ve v�em co �ije, p��jemn� �ije, tak jak to pr�v� p�ich�z�. 73. Byt� v sob� sam�m spat�uje, byt� v zevn�m sv�t�, J�m se stav, d�l v n�m spo��vaje, byt� se v�rn� p�idr�uje. ��k� p�ik�z�n�, d��ve ne� toto bylo, nebylo je�t� zde, proto jsou uboz� uct�va�i. 75. Co nen� uboh� sly�te nyn� : Nezrozen�, sou�asn� v�ude jsouc�, a proto nikde nevznikaj�c�, p�esto v�ak v�ude povst�vaj�c�. 76. �tma podob� se sv�tov�mu prostoru, d��va (du�e) podob� se prostoru v hrnci, hrnec jsou l�tky t�la - co naz�v� se vznikem, ukazuje toto podobenstv�. 77. Kdy� hrnce vezmou za sv�, co stane se s prodtorem v nich? Rozplyne se ve sv�tov�m prostoru. Tak tak� d��va v �tmanu. 78. Tak jako v prostoru jednoho hrnce, b�v� prach nebo kou�, ale ne v�echny prostory toto sd�l�, tak tak� d��vov� na rozko� a bolest 79. Ano, tvary, jm�na, ��inky jsou r�zn� dle jejich m�sta, p�ece v�ak prostor, kter� zauj�m�, je si podoben. Tak tak� d��vov�. 80. Jako prostor v hrnci nen� produktem sv�tov�ho prostoru a tak� ne �l�nkem, tak i d��va nen� produktem �tma, a tak� nen� jeho �l�nkem. 81. Tak jako obloha d�tem (a� bezbarv�) jev� se b�ti modrou, tak zd� se i pot��sn�n skvrnami, nezku�en�m tak� �tma. 82. Co se t��e um�r�n� a vznik�n�, odch�zen� a p�ich�zen�, a proch�zen� v�emi t�ly, je to nesrovnateln� s prostorem. 83. P�esto v�ak podobn� snu, jako�to klam, �tma v�echny t�la vyza�uje, ani stejn� ani nestejn�, nedaj� se v �ad� vypozorovat. 84. Jako�to d��va v p�ti schr�nk�ch, tak u�� Taittirijakam, nejvy��� �tma je skryt. On - jeho� jsme p�irovnali k prostoru. 85. V pl�stvi medu se projevuje, nejvy��� Brahma dvojmo, jako v zemi a v t�le. On - jen� byl srovn�n s prostorem. 86. Kdy� P�smo, d��vu a �tma, srovn�n�m zajedno vysv�tluje, odm�taj�c v�echno byt� v mnohosti, je to pravdou v pln�m smyslu. 87. I kdy� p�ed stvo�en�m sv�ta, je oba za jednotliv� pokl�d�, tak plat� to obrazn�, ne doslovn� a jen o tom, co se m� st�t. 88. A kdy� v�bec o stvo�en� v obraze, t�n� kov� - jiskry u��, tu slou�� to jen jako pros�edek k pou�en�, pon�vad� nikde nen� mnohosti. 89. Jsou t�i stupn� ��k� : slab�, st�edn� a vhodn�(siln�). Pro n�, ze souc�t�n� st�v� se Brahma p�edm�tem uct�v�n�. 90. Na stanovisku sv�ch r�en� si zakl�daj� u�itel� dvojnosti, p�ece v�ak si sami odporuj�. U n�s tenhle rozpor chyb�. 91. V pravd� nen� dvojnosti, dvojnost je jen v od�t�pen�m sv�t�, u�� oboustran� dvojnosti, u n�s takov� rozpor chyb�. 92. Jako�to klam existuje roz�t�pen� Onoho Jedin�ho V��n�ho, nebo� kdyby bylo roz�t�pen� v pravd�, bylo by smrteln�m, co je V��n�. 93. Z nastav��ho se byt�, p�ij�maj� oni u�itel� vznik�n�. Co je Nezrozen�, Nesmrteln�, jak mohlo by se st�t smrteln�m? 94. Co je nesmrteln� nem��e b�t smrteln�m, co smrteln�, nem��e b�t nesmrteln�m. ��dn� v�c nem��e b�t jin�, ne� je dle sv� p�irozenosti. 95. Kdyby nesmrteln� Byt� p�e�lo v smrteln�, jen zd�nliv� by bylo nesmrteln�. Kde z�stala by jeho V��nost? 96. O pravd� nebo zd�n� mluv�c, st�le o stvo�en� stejn� u�� P�smo, jist� a podstatn� je to, jak ��k� a ne jinak. 97. Zde nen� mnohosti, tak stoj� ps�no. Skrze mnohon�sobn� klam Indra jde, jako�to Nezrozen�, st�v� se mnoho�etn�m. Klamem - jen se rod�. 98. Vyrovn�n� Sambh�ti(stvo�en�) je zamezeno vznik�n�. Kdo mohl by ho vyvolat k �ivotu? Toto slovo ukazuje Ho jako bezp�edm�tn�. 99. V�ta - nen� takov� ani takov�(n�ti n�ti) - - odp�raj�c v�e vypov�diteln�, m��e jak nepoznatelnost ukazuje, jen na N�ho se vztahovati. 100. Jsouc� nem��e vznikati. Bylo by to pak jen prost�ednictv�m klamu. Kdo je v Pravd� ned� vznikati, co ji� bylo d��ve. 101. Ani v pravd�, ani jako�to klam, nem��e vzniknout Nejsouc�. Syn neplodn�ch nevznikne ani ve skute�nosti, ani ve zd�n�. 102. Tak jako ve snu se duch pohybuje, jak mnoh�m se zdaj�c� jen klamem, tak p�i bd�n� duch se pohybuje, jako mnoh�m se jev�c� jen klam. 103. Jako�to mnoh� se jev�, kter� je Jedin�, ve snu duch - to� p�ece jasn�. Jako�to mnoh�m se jev�, kter� je Jedin�, bd�l� duch - to� tak� jasn�. 104. V�e je jen v duchu viditeln�, co jako mnohost zde kr��� a stoj�, a kdy duch s�m od sebe p�ich�z�, nen� mnohost v�ce z�ena. 105. Jakmile duch si ji� v�ce nep�edstavuje, pon�vad� mu vze�lo byt� �tma, jako neduch - nezji��uje, pon�vad� nen� v�ce co ke zji��ov�n�. 106. Jako v��n�, neprom�nn� v�d�n�, od v�douc�ho k nerozd�ln�, Brahma je za v�ech dob v�dom�, V��n� V��n�m je pozn�v�no. 107. Tento postup poz�st�v� v tom, �e v�echny pohyby ducha(mysli), jsou potla�eny. Jinak je tomu v hlubok�m sp�nku. 108. Duch - mysl - miz� v hlubok�m sp�nku, nezhas�n�, kdy� je potla�en, n�br� Brahmou bez b�zn� st�v� se, cel�m jen sv�tlem pozn�n�. 109. V��n�, bez sp�nk� a sn�, bez jm�na a tvaru, s Jedin�m Z��iv�m V�ev�douc�m, pro N�ho neplat� ��dn� uct�v�n�. 110. Od N�ho prch� v�echen n��ek, v N�m nen� starost�, je pln� uspokojen s Jedin�m Sv�tlem, je pevn�ho, neboj�cn�ho smyslu. 111. Nen� zde bran� ani d�v�n�, kde ��dn� starost nest�v�, pak je jen s�m v sob� spo��vaj�c�, V��n� V�d�n� - Samo Sob� rovn�. 112. To se naz�v� j�ga nepoci�ov�n�, samotn�mu jog�novi t�ko naz�rateln�, nebo� i jog�ni se boj�, ob�vaj�ce se toho, jen� je bez b�zn�. 113. Duch - mysl - m� b�ti potla�en, aby jog�n se stal ��asten neboj�cn�ho, bezbolestn�ho, probuzen�ho a V��n�ho M�ru. 114. Tak jako v oce�nu se rozpust� kapka, kter� visela na st�ble tr�vy, tak potla�en� ducha - mysli, n�sleduje bez obt��. 115. Potla�ujte metodicky ducha, p��n� a po�itek rozptyluj�c�, docela ti�e pak zmiz�, jeho zmizen� je jako rozko� l�sky. 116. V�me, �e v�e je plno bolest�, a obrac�me se od p��n� a rozko�e, v�me, �e v�e je Brahma a nevid�me stav�� se v�ci. 117. Probu�te duchu, chce se st�t ni��m, Soust�e�te jej, chce se rozptylovati. Oboje je zn�m� jako nespr�vn�. Kdyby byl roven Brahma, neru�te jej. 118. Pak nechutn� ji� rozko� v�ce, ��dn�ho cht��e si nen� v�dom, jeho my�len� p�sob� neru�en�. Nech� dycht� horliv� po Jednot�. 119. Kdy� pak duch nezmiz� ani ve span�, ani rozpt�len� nehled�, pak se projev� jako Brahma bez hnut� a klamu prost. 120. Voln�, klidn�, prost bolesti, jako nevysloviteln� Nejvy��� a Rozko�, jako V��n�, V��n�ho Objektu si v�dom - - takov� je l��en� t�ch, kte�� Ho znaj�. 121. ��dn� d��va nikdy nevznik�, ani nevznik� ��dn� sv�t. To� nejvy��� Pravda, �e nikde neexistuje ji� vznik�n�. mno�stv� v jednomm zn�, je subjektem a sou�asn� objektem, toho ct�m - Puru�u ... 123. Toho, kter�ho jsme uk�zali jako maj�c�ho vlastnost j�gov�ho nepoci�ov�n� ke v�emu exisstuj�c�mu jako : p��telsk�ho, dobr�ho, bez rozporu, nenapadnuteln�mu - tomu budi� �est ... 124. Vznik�n� je u toho, co je, tak n�m tvrd� n�kte�� myslitel�. Ne ... u toho, co nen�, ��kaj� druz�, opa�n� v rozporu. 125. Co jest, nem��e p�ece vznikati, co nen�, nem��e tak� vznikati. Tak jsouce v rozporu, hned pro ne-st�v�n�, hned pro ne-dvojnost sv�d��. 126. N�s t��, �e tak ukazuj�, �e vznik�n� je nemo�n�, �e si jako ostatn� neodporujeme, to nyn� sly�te ... 127. Nevznikl� vznik�n� dovoluji si tvrdit, ale p�ece, co se nestalo, co je Nesmrteln�, jak mohlo by se st�t smrteln�m? 128. Nesmrteln� nem��e b�t smrteln�, tak jako smrteln� nem��e b�t nesmrteln�. ��dn� v�c nem��e b�t jin�, ne� jak je dle sv� p�irozenosti. 129. Kdyby nesmrteln� bytost, p�e�la do smrteln�ho byt�, jen zd�nliv� by byla nesmrtelnou. Kde z�stala by jej� V��nost? 130. Bytostn�, trval�, podstatn�, a neu�in�n�, sv�ho byt� se nikdy nevzd�vaj�c�, je to, co jmenuje se Pr�kriti (P��roda). 131. Nezrozen� a nezm�lej�c� jsou dharmy, dle sv� bytosti. Ten je dharm neznal�, kdo mu d�v� vzniknouti a zaniknouti. 132. Pro koho p���ina se stane ��inkem, ten nech� b�t p���inu. Jak m��e, co je V��n�, st�vati se jako to, �emu je vlastn� d�liti se? 133. Stane-li se p���ina ��inkem, pak je ji� v��n� ��inkem a p�ece se stane a jej� vznik d� p���in� zmizet. 134. Ne ... kdo p�isuzuje V��n�mu vznik, ten nem� ��dn�ho pozn�n�. A kdo vznikl� nech� vznikati, propad� v��n�mu postihu. 135. Kdyby v�sledek m�lo p�vod v p���in�, a p���ina p�vod ve v�sledku, pak by oba byli bez po��tku. P���ina a v�sledek - jak to m��e b�t ? 136. Kdyby v�sledek m�lo p�vod v p���in�, a p���ina p�vod ve v�sledku, pak je vznik obou asi takov�, jako by syn zplodil otce. 137. P���ina a v�sledek, kdy� vznikaj�, vy�aduj� p�ece po�ad�, nebo� vznikaj�-li sou�asn� jako dva rohy, pak chyb� poj�tko. 138. �e by z v�sledku p���ina sama vznikala, nen� dokazateln�, a je-li p���ina nedokazateln�, jak m��e p�sobit v�sledek ? 139. Kdyby z v�sledku p���ina n�sledovala a z p���iny v�sledek, kter� z obou je d��v�j�� a jeho n�sledov�n� jen pom�jej�c� ? 140. Tak le�� nemo�nost,nesmysl a zmatek v �asov�m ��du, a odp�rci �asto d�vaj� sv�dectv� pro nevznik�n�. 141. P��pad semene a rostliny je jen zd�nliv� zde pr�kazn�, av�ak co jen prokazuje zd�nliv�, nen� schopno d�kazu. 142. Nesmyslnost �asov�ch sled�, potvrzuje jen nevznik�n�. Nebo� vznikaj�c� odm�tnouti bylo by jist� d��v�j��m. 143. Ne ze sebe a t� ne z druh�ho nem��e Byt� nikdy vzniknouti ani jakkoli jsouc� �i nejsouc� ani jako oboj� nem��e vzniknouti. 144. P���ina a v�sledek, jsou-li bez po��tku, vylu�uj� vznik�n�. Proto nen� ��dn�ho po��tku, proto neexistuje ��dn� po��tek. 145. Vn�m�n� mus� m�t p���inu, nebo� jinak je zm�na nemo�n�. Tak� je od n�s nez�visl� bolest a vn�m�n� - domn�vaj� se. 146. Vn�m�n� m�lo by m�t p���inu. Jak n�m um�le dokazuj�, �e v�ak p���ina nem� ��dnou p���inu, to n�s u�� pozorov�n� Byt�. 147. Duch nedot�k� se p�edm�t� a tak� ne zd�n� se p�edm�t�. Jsou-li p�edm�ty neskute�n�, je tomu tak, od ducha odd�len� jejich zd�n�. 148. Tak� ne ve t�ech �asov�ch b�z�ch nedot�k� se jak�hokoliv p�edm�tu, t�m m�n� pak bezpodstatn�ho zd�n�. Jak by mohl se st�t d�vodem ? 149. Proto nen� nikde vzniku, ani v subjektu, ani v objektu. Kdo jednomu od druh�ho d�v� vznikati, ten putuje jen v mrac�ch. 150. Nebo� jinak v��n� by bylo, nevzniklou Podstatou. ��dn� v�c nem��e b�ti jinou, ne� jakou je dle sv� p�irozenosti. 151. Kdyby sams�ra byla bez po��tku, nemohla by b�t kone�n�. Kdyby nirv�na m�la po��tek, nemohla by b�t nekone�n�. 152. Co nen� p�ed ani po, nem��e b�t tak� v mezidob�, a� je nepravdiv�, b�v� p�esto na n� nahl�eno jako na pravdiv�. 153. �innost bd�n� je ��eln�, ale ne ji� v�ce, kdy� sp�me. Proto pon�vad� po��n� a p�est�v�, spo��v� t� jen na klamu. 154. Co ve snu zji��ujeme, je klamn� nebo� je jen v t�le. Jak mohli bychom na v�ci naz�rati v tak uzav�en�m prostoru ? 155. Tak� k tomu neposta�� �as, doj�ti k tomu, abychom vid�li. Tak� p�i probuzen� neshled�v�me zde to, co jsme p�i sp�nku vid�li. 156. A co jsme promlouvali s druh�mi, neexistuje ji� v�ce, kdy� jsme se probudili, a �eho jsme se ve snu chopili, probud�me-li se, nem�m� ji� v�ce po ruce. 157. A tak� co o t�le sn�me, je nepravdiv� a nen� takov� - nepravdiv� je v�e, co duch zji��uje (�eho se my�len� ch�pe) ve bd�n�. 158. Nepochopiteln� je vznik. Ov�em jako o V��n�m u�� P�smo. Nic v�ce nem��e povstati z Byt� nejsouc�ho. 159. Co jako p�i bd�n� zji��ujeme ve snu, nem� ��dn�ho podkladu v n�s. Takt� nem� ��dneho podkladu to, co p�i bd�n� zji��ujeme. 160. Nejsouc� vid�me, bd�ce. Snov� obraz je z t�e l�tky. Nejsouc� vid�me, sn�ce. Probud�me-li se - nen� nic. 161. Nebyt� p�ece rod� ne-nebyt�. Nebyt� tak� rod� ne-byt�. A tak� rod� ne byt�. Byt� nem��e zrodit nebyt�. 162. Tak jako p�i bd�n� omylem, nemo�n� m��e pokl�dat za jsouc�, tak ve snu , z omylu, vid�me byt� se zjevovati. 163. Ze zji�t�n� a p�ich�zen� pokl�daj� je za skute�n�. Co znaj�, je jen vznik�n�, jsouce zastra�eni t�m, co jest. 164. Mnoz� jsouce zastra�eni Byt�m i kdy� to nejsou jen zji��ovatel�, nevyhnou se nedostatku vzniku. Z�stane jim nedostatek, i kdy� jen mal�. 165. Zji�t�n�m a p�ich�zen�m naz�v� se tak� klam slona. Zji�t�n�m a p�ich�zen�m naz�v� se tak� v�d jsouc�. 166. Vznik je zd�n�, pohyb je zd�n�, v��n� je pouh� zd�n�. Pravda je nevznikaj�c�, nepohybliv�, bezv�cn�, tich� a nedvojn�. 167. Tak nen� ��dn�ho st�v�n� v objektu, a takt� ani v subjektu. Kdo toto jednou poznal, neupad� zp�t k opaku. 168. Jako vibrace jisker d�v� z��i rovn�ch �i k�iv�ch lini�, tak i z�� vibrace V�dom� vn�m�n� a vn�maj�c�ho. 169. Tak nevibruje-li jiskra, nejev� se a nevznik�(jako kruh), tak nevibruje-li V�dom�, nejev� se a nevznik�. 170. Vibruje-li jiskra, tu p�ijde z��e, ne snad od n�kud zven�� odnikud odjinud ne� od vibrace. Nen� zde ��dn�ho p��rustku v jisk�e. 171. A tak� neunik� jisk�e, pon�vad� nem� skute�n�ho byt�. Stejn� tak je tomu i p�i pozn�v�n�, nebo� i toto je pouh�m zd�n�m. 172. Vibruje-li V�dom� tu p�ich�z� z��e, ne snad odn�kud zven��, odnikud odjinud ne� od vibrace. Nen� zde ��dn�ho p��rustku v�dom�. 173. A tak� neunik� v�dom�, pon�vad� nem� skute�n�ho byt�, ponevad� je byt� p���iny neskute�n�m, je jako skute�n� nemysliteln�m. 174. V�c, tak se usuzuje, je p���inou existence jin� v�ci, p�esto v�ak v podstat� nen� ��dn� v�ci ani jin�ho byt�. 175. Ani u ducha nevznik� byt�, ani z byt� nevznik� duch, proto Mudrci nep�ipou�t�j� ��dn� vznik p���iny nebo v�sledku. 176. Kdo p�ipou�t� p���inu a n�sledek, tomu povst�vaj� jedna z druh�. Ten, kdo je prost tohoto n�zoru, pro toho ji� nevznikaj� v�ce. 177. Ten, kdo p�ipou�t� p���inu a n�sledek, pro toho se rozprost�r� sams�ra. Kdo se osvobodil od tohoto n�zoru, jest osvobozen i od sams�ry. 178. Ten, kdo z�� vznikat v�e, ten nezn� V��n�. Ve skute�nosti je v�e V��n� a z�nik neexistuje. 179. Podstaty, kter� vznikaj�, neexistuj� ve skute�nosti. Jejich vznik je jen klamem, a klam nen� skute�nost�. 180. Tak jako s�m� je klamem jen, je j�m i rostlina, ani podstatn�, ani vyhladiteln�, a tak je tomu se v�emi v�cmi zde. 181. Pon�vad� v�ci nejsou skute�n�mi, nen� ani trv�n� ani z�niku. Tam kde odpadaj� v�echny barvy, tam nelze ni�eho ji� rozli�ovat. 182. Tak jako ve snu je utvo�ena zd�nliv� mnohost ducha, tak je v omylech duch zapleten do zd�nliv� mnohosti ve bd�n�. 183. Tak jako ve snu spat�uje mnohosti prost� duch, zd�nlivou mnohost. Tak ve stavu bd�l�m spat�uje mnohosti prost� duch zd�nlivou mnohost. 184. Co z��me ve snu potulovati se po v�ech kon�in�ch, a� jsou to zv��ata, pt�ci, hmyz, 185. to neexistuje nikde jinde ne� v duchu sn�c�ho. Proto v�e co potom vid�, je jen v�dom�m sp�c�ho. 186. Co z��me p�i bd�n� prob�hat po v�ech kon�in�ch, a� jsou to zv��ata, pt�ci, hmyz 187. to neexistuje nikde jinde ne� v duchu bd�c�ho. Proto v�e co potom vid�, je jen v�dom�m bd�c�ho. 188. V�c a jej� p�edstava se vz�jemn� podmi�uj�, bezpodstatn� je pro sebe ka�d�, jen ve v�dom� tu stoj�. 189. Tak jako o n�kom jen sn�me, �e se narodil a �e um�el, tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta, skute�n� a p�ec neskute�n�. 190. Tak jako v p�eludu z��me, jak jeden um�r� a druh� se rod�, tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta, skute�n� a p�ec neskute�n�. 191. Tak jako kouzeln� um�n� n�s nechaj� pat�iti, �e jeden �ije a druh� zm�r�, tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta, skute�n� a p�ec neskute�n�. 192. ��dn� du�e nikdy nevznik�, nen� vzniku ve sv�t�, to� nejvy��� sp�sn� pravda, �e nikde nen� vzniku. 193. Co se zd� dvoj� jako subjekt i objekt, je jen vibrac� v�dom�. Duch je v��n� bezp�edm�tn�. Na n�m ni�eho neulp� ... 194. Jak je to um�l� prost�ednictv�m p�ijet�, nen� tomu tak ve skute�nosti. Co jin� �koly p�ipou�t�, neexistuje pro n� ve skute�nosti. 195. To co um�le pokl�daj� za v��n�, ve skute�nosti nen� v��n�m, ukazuje to rezult�t jin�ch �kol jako�to omyl. 196. Na tom, co nen�, p�izp�soben� nedokazuje, �e existuje dvojnost. Je-li jej� nebyt� pozn�no, pak padne p�izp�soben� jako bez��eln�. 197. Neuzn�v�me-li p���iny ve v�ech ���ch p��rody, pak tak� ne jej� p�edstavy. S p���inou pad� i ��inek. 198. Duch je bezp���inn�. Nest�v�n� se, nedvojnost,toto ej mu vlastn�. Projev ducha jen ve dvojnosti V��n�ho, kter� jest v��m. 199. Zn�me-li bezp���innost jako�to opravdovou, zavrhujeme-li jednotliv� p���iny, dosp�jeme k tomu, jen� je bez b�zn�, bez p��n� a bez starost�. 200. P�izp�sobujeme-li se tomu, neexistuje, zapl�t�me se do toho ducha. Poznav�e nicotnost v�c�, vrac�me se do stavu nelp�n�. 201. Kdo toto pochop� nikdy toto neopust�, toho stav z�st�v� bez hnut�. C�lem moudr�ho je toto V��n�, je samo sob� Sv�tlem. 202. To co je beze sp�nku v��n�, nedvojm�, ztoto�n� se. Nav�dy Sv�tlem je pak toto Byt�. Tato podstata sama o sob�. 203. Zcela lehce se n�m v�dy skryje, zcela t�ko odkr�v� n�m sv� Byt�, pokud ch�peme jednotliv� v�ci - - On SVAT�. 204. On je - nen� - je a nen�. Nen� a nen�. T�m kte�� takto uva�uj�, o existenci neexistenci, dvojnosti, takov�m po�etilc�m skr�v� svou Podstatu. 205. T�mito �ty�mi stanovisky sledov�n, z�st�v� Svat� v�dy skryt, jimi nedot�en p�esto v�ak v�evidouc� je ten, kdo Ho z��. 206. Kdo zcela vlastn� v�e-naz�r�n� nedvojn�ho Brahma bez po��tku, st�edu a konce, ten nem� zapot�eb� ji� o nic usilovat. 207. To znamen� prav� klid mysli, to je prav� �to�i�t� kn��. To� zkrocen� vlastn� p�irozenosti, kdo toto pozn�, ten k v pokoji. 208. To znamen� prav� klid mysli vn�mateln� a neobjektivn� je dvoj� sv�tsk� bd�n�, vn�mateln� a neobjektivn� je sv�tsk� sn�n�. 209. Bez vn�m�n� a neobjektivn� to� to, co je nadsv�tsk�. Jako subjekt je sou�asn� i objektem. Tak u�� Mudrc. 210. Jsou-li subjekt a t�i objekty postupn� jako�to v sob� pozn�ny, vznik� z toho v�e-naz�r�n� v�udy-velkomysln�ho. 211. Nejprve se se t�eme : po �em m� b�t tou�eno, co m� b�ti pozn�no, dosa�eno a dozr�no ? Pro pozn�n� plat� vn�m�n� a takt� i pro t�i ostatn�. 212. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem neohrani�en� a prostoru se rovnaj�c�, a neexistuje nikde n�jak� mnohost mezi nimi v ��dn�m smyslu. 213. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem Pra-probuzen�(Adibuddha)to� jisto. Kdo si toto dostate�n� osvoj�, ten je zral� k Nesmrtelnosti. 214. Jsou v�ak tak� sv�m p�vodem i v Pra-klidu, plny bla�enosti, v�echny sob� rovn� a ned�liteln� v��nou a �istou Toto�nost�. 215. Tato �istota v�ak nen� v�ce, pakli�e ji rozt��t� do mnohon�sobnosti. Jsou-li pono�eny v mnohosti, rozpolt�ny, naz�vaj� se proto uboh�mi. 216. Kdy� v�ak v��n� Toto�nost stala se jistou. takov�mu svitne pozn�n� Velik�ho ve sv�t�. Sv�t mu v�ak nerozum�. 217. V�d�n� V��n�ho je v��n�, i kdy� sse ni��m nezab�v�. Jako�to ni��m se nezab�vaj�c�, naz�v� se pak toto v�d�n� neulp�vaj�c�m. 218. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem prosty temnoty a bez poskvrny, Praprobuzen� a Pravysvobozen�, procitaj�. Tak Mudrc ��k�. 219. Jako slunce prosv�cuje tak tak� V�d�n�, bez v�c�. V�echny v�ci jsou jen V�d�n�m nevypov�diteln� tomu, kdo je s�m Probuzen�. 220. Uct�vejme velikou, veskrze hlubokou, v��nou a �istou Toto�nost, poznat v�e a S�dlo Jednoty dle sil . |
|
|