zp�tky
dal��


Mandukja Upanishad

��st prvn�


1. �M ... Tato slabika je cel�m sv�tem
Jej� vysv�tlen� n�sleduje.
Minul�, p��tomn� a budouc�, v�e toto jest slabika �M.
A co krom� toho je�t� nad t�mito
t�emi �asy le��, tak� jest slabika �M

2. Nebo� v�echno to jest Brahman.
Brahman, ale jest tento �tma
a tento �tma jest �ty�n�sobn�.

3. Ve stavu bd�n� se nach�zej�c�, sm�rem zevn�m
pozn�vaj�c�, sedmi�lenn�, devaten�ct �st maj�c�,
hrub� po��vaj�c�, to� Vai�varana, jen� jest jeho
prvn� �tvrt�.

4. Ve stavu sn�n� se nach�zej�c�, sm�rem do nitra
pozn�vaj�c�, sedmi�lenn�, devaten�ct �st maj�c�,
vybran� po��vaj�c�, to� Taid�asa jest, je� je jeho
druhou �tvrt�.

5. Stav, kdy ON usnuv, nepoci�uje ��dn� touhy
a nez�� ��dn�ho obrazu sn�, jest stav hlubok�ho
sp�nku. Ve stavu hlubok�ho sp�nku se nal�zaj�c�,
sjednocen�, veskrze z Pozn�n� st�vaj�c�, Bla�enost
za��vaj�c�, V�dom� jako �sta maj�c� - to� Prand��,
jen� jest jeho t�et� �tvrt�.

6. ON jest P�nem v�eho, je V�ev�douc�, je vnit�n�m
V�dcem, je kol�bkou V�ehom�ra nebo� jest
tvo�en�m a z�nikem byt�.

7.V�ude, zevn� v�dom� Vi�va,
vnit�n� v�dom� Taid�asa,
zcela je v�dom�m jsouc� je Prand��,
je to jeden, kter� za t�i plat�.

8.Z prv�ho oka pat�� Vi�va,
uvnit� Manasu Taid��sa,
v prostoru srdce prodl�v� Prand��,
tak jest troj� v jednom t�le jeho stav.

9.Hrub� po��vaj�c� jest Vi�va,
vybran� Taid��sa,
na Bla�enosti se Prand�� za��v�,
troj� je jeho po��v�n�.

10.Na hrub�m syt� se Vi�va,
na vybran�m Taid��sa,
na Bla�enosti syt� se Prand��,
troj� je jeho sycen�.

11.Kdo je v t�chto t�ech stavech po��va�em ?
Co po��va�n�m p�edm�tem ?
Komu je to dob�e zn�m�,
ten po��v� a nen� poskvrn�n.

12.P�vod je v�ech v�c�
jako�to jsouc�, to� je jist�.
Duch Puru�a jako �ivotn� s�la Pr�na
stvo�ila je odd�len� jen jako slune�n� paprsky.

13.Mnoz� pokl�daj� stvo�en� sv�ta
jen za projev moci Vibh�ti,
druz� zas pokl�daj� stvo�en� za sen
a d�lo klamu M�ja.

14. Mnoz� dali vzniknout stvo�en� sv�ta
na p��n� P�na - D�va,
jin� v���, �e �as vyvolal
v�echny bytosti.

15. K pot�en�, ke h�e
stvo�il jej P�n ( I�vara ), m�n� druz�.
Ne ... Je vlastn�m Byt�m P�na ...
Co m��e si p��ti, kdo m� v�e?

16. V�eposta�iteln�, k vymaz�n� v�ech bytost�,
Neprom�nn�
jako Jednota V�epronikaj�c�,
je P�n, kter� se jmenuje �tvrt�m.

17. V�sledkem a p���inou opat�en�
je Vi�va a Taid��sa,
p���inou opat�en� je Prand��,
oba nejsou pova�ov�ni za �tvrt�ho.

18. Ani pravdy, ani nepravdy,
ani sebe sama, ani druh�ho,
nen� si v�dom Prand�� -
na v�e v��n� �tvrt� z�r�.

19. V nepozn�n� mnohosti,
jsou jsi �tvrt� a Prand�� rovni.
P�esto le�� Prand�� v z�rode�n�m sp�nku,
�tvrt� pak nezn� ��dn�ho sp�nku.

20. Sen a sp�nek jsou prv�ch dvou,
sp�nek beze sn� je Prand�i.
Sny, sp�nek ani sn�n�
nep�ipisuje �tvrt�mu, kdo HO zn�.

21.Sn�c� pozn�v� bludn�,
v�bec nepozn�v� sp�c�.
Oba bloud�. Kde toto zmiz�,
je dosa�eno �tvrt�ho Stavu.

22.V Bezpo��te�n�m klamu sv�ta,
d��me du�e. Kdy� procitne,
tu bd� u n� Ten, kter� nem� druh�ho,
Ve�n� - beze sp�nku a sn�n�.

23.Kdyby existovala sv�tov� rozloha,
musela by zaniknouti.
V�echna mnohost je v�ak klam.
Stav bez mnohosti jest v�ak Skute�nost.

24.Protich�dn� jsou domn�nky,
jen kdy� je n�kdo stav�,

av�ak zde jsou jen u�ebn�mi prost�edky.

Pro toho, kdo v�, mnohost neexistuje.

25.Velmi se podob� Vi�va hl�sce A
- podobnost� prvotn�ho byt�,
souhlasem mor
jsou tak� stejn� k dosa�en�.

26.Taid��sa se podob� hl�sce U
- projevuj�c� se ve v�nosti,
souhlasem mor,
jsou stejn� v oboj�m byt�.

27. Velmi se podob� Prand�� hl�sce M
- podobnost� v�stavby,
souhlasem mor
jsou tak� rovni ni�en�.

28. Pon�vad� ve t�ech stavech jasn�,
prohl�d� tuto podobnost,
proto pat�� Mudrci
p�ede v�emi bytostmi �est a sl�va.

29. Hl�ska A - vede k c�li Vi�va,
hl�ska U - vede k c�li Taid��sa,
hl�ska M - vede k c�li Prand��,
nen� to ��dn�m c�lem bez mor.

30. Po �tvrt�ch poznej slabiku �M,
jej� mory jsou �tvrt�.
Kdo dle �tvrt� zn� slabiku �M,
nepot�ebuje v�d�t nic dal��ho.

31. Ve svat�m vol�n� jde na to - mysl�ce,
�e je Brahma - bez b�zn�,
kdo neust�le za svat�m vol�n�m jde,
ten se ji� nikoho v�ce neboj�.

32. Svat� vol�n� je ni���,
je ale tak� vy��� Brahma,
bez d��v�j��ho a pozd�j��ho,
bez vnit�n�ho a vn�j��ho.

33. Nebo� jest v�echno sv�ta po��tek,
jest jeho st�ed a tak� konec,
kdo takov�to svat� vol�n� zn�,
ten bude s N�m za jedno.

34. Poznej svat� vol�n� jako�to P�na,
kter� v srdc�ch v�ech tr�n�,
Moudr�, znaj�c� slabiku �M,
jako V�evypl�uj�c� netruchl�.

35. Nekone�n� d�liteln� a ned�liteln�,
je dvojnost� bla�en� Klid,
kdo z nich zn� slabiku �M,
je Muni a ��dn� jin�.




��st druh� - VAITATHJAM - Nepravda



36. V�e co ve snu vid�me
je nepravdiv�, ��kaj� n�m Mudrci,
pon�vad� v�e to je vnit�n�,
pon�vad� to le�� v n�s uzav�eno.

37. Pon�vad� �as by byl velmi kr�tk�
k n�v�t�v� vzd�len�ch zem�
a pon�vad� p�i probuzen�
nejsme v on�ch krajin�ch.

38. Tu nejsou vozy ani silnice,
u�� n�s P�smo a my�len� -
- tak je sn�n� nepravdou,
prok�z�no a zjeveno.

39. Nebo� mnohost je uvnit�,
je tak� jen ve bd�n�.
Zde jako tam je jen p�edstavou,
v n�s uzav�enou, zde jako tam.

40. Stav sn�n� a bd�n�
m� stejnou cenu u Moudr�ho,
nebo� podobn� je ob�ma mnohost,
z tohoto dob�e zn�m�ho d�vodu.

41. Co nen� ani p�ed ani po,
nen� tak� v mezidob�,
a�koliv je to nepravdiv�,
je to za pravdiv� pova�ov�no.

42. �innost bd�n� je ��eln�,
ale ne ji� - kdy� sp�me,
m��e jen na klamu spo��vat.

43. Tak� co na snu jest nov�ho,
poch�z� jen z ducha, a kdy� se mu bozi zjev�,
z�� je jen tak,
jak o nich byl pou�en.

44. Co ve snu - v duchu tvo�� uvnit�,
je neskute�n�,
a�koliv jako duch potom ch�pe,
jako�to vid�n�, jest oboj� neskute�n�.

45. Co ve bd�n� - v duchu tvo�� uvnit�,
je neskute�n�,
a�koliv jeho duch potom ch�pe,
v d�sledku toho oboje je nepravdiv�.

46. Kdy� oboj� mnohosti neskute�n�,
ve snu a bd�n� jsou,
kdo pozn�v� oboje v mnohosti,
kdo p�edstavuje je v�dom� ?

p�edstavuje si s�m sebe,
pozn�vaje ob� mnohosti
pevn� stoj� tato v�ta V�dantu.

48. Neprom�nn� p�edstavuje si
jako jin�, co je jen ve v�dom�,
jako�to zevn� a nutn�,
p�edstavuje si v sob� �tma.

49. Duch je �asom�rem nitra,
mnohost zevn�j�ku,
jej�ch rozd�l spo��v� v tom,
jako p�edstava jsou oba stejn�.

50. Nejasn� je sv�t uvnit�,
jasn� sv�t le��c� zevn�.
Dle smyslov�ho org�nu r�zn�,
jsou jako p�edstava oba stejn�.

51. Du�e p�edstava je nejd��ve,
pak v�c� zvl�tnost,
zevn�ch a vnit�n�ch,
mus�me si vzpomenout.

52. Tak jako provaz , nepozn�n v temnot�,
je klamn� pova�ov�n za hada,
za pruh vody,
tak chybn� je p�edstava o �tma.

53. Tak jako provaz, kdy� z�eteln� je pozn�n
a klamn� p�edstava ustoup�,
on z�stane ned�ln�m provazem - tak tomu je,
je-li jasn� pozn�no �tma.

54. Jev�-li se n�m jako pr�na,
jako v�echny �etn� v�ci,
jest v�e jen klam M�ja,
j�m� P�n s�m sebe klame.

55. Znalc�m pravdy je Pr�nou ( Vai��ikov� ),
�ivly tomu, kdo je zn� ( L�kajatikas ),
znalc�m gun, je gunami ( S�nkhjas ),
tattvami je tomu, kdo je zn� ( �aivas ).

56. Znalc�m �tvrtiny je �tvrtinou ( M�nd. up. ),
znalc�m smyslovosti smyslovost� ( Vatsjaj�na ),
znalc�m sv�tov�ho prostoru, sv�tov�m prosto-
rem ( Pauranikas ) bohy t�m, kte�� znaj� bohy - d�va ( p��vr�enci V�d )

57. Znalc�m V�d jsou V�dami,
znalc�m ob�t� jsou ob�tinami,
po��va�em t�ch, kte�� jsou t�m po��van�m,
p�edm�tem, kte�� tomu rozum�j�.

58. Jemn� pro ty, kte�� jsou takov�,
hrub� pro ty, kte�� to tak ch�pou,
ve tvaru t�m, kte�� jsou takov�
bez tvaru t�m, kte�� to ch�pou.

59. �asem je pro znalce �asu,
prostorem pro znalce prostoru,
um�n�m pro znalce um�n�,
periodami je t�m, kdo tyto znaj�.

60. Pro znalce Manasu je Manasem,
pro znalce buddhi je buddhi,
duchem pro znalce ducha,
pr�vem a nepr�vem, kte�� je znaj�.

61. P�tadvacetin�sobn� pro tyto ( S�nkhja ),
o n�m zase �estadvac�t� ( Pata�d�ali),
jednat�icetin�sobn� pro jin� ( Pa�upatovci),
za nekone�n�ho plat� pro mnoh�.

62. Znalc�m sv�t� jsem sv�ty,
�ivotn�mi st�dii tomu, kdo je zn�.
Trojn�sobn� po�ivateln� u�itel�m �e��,
ostatn�m ni��� a vy��� ( Brahma ).

63. Stvo�en�m sv�ta pro znalce stvo�en�,
z�nikem sv�ta pro znalce z�niku.
Trv�n�m sv�ta pro znalce trv�n�,
tak je v�e - v�udy.

64. Kter� byt� tak p�ib�sn�me �tma,
za to se pokl�d�,
o to se stara� a j�m se stav,
odd� se mu jako D�mon.

65. On s�m je v�emi tvary byt�,
od nich� se zd� b�ti rozd�ln�m.
Kdo toto v�, bude si p�edstavovat bez b�zn�
jak vskutku je.

66. Jako pat��me na sen,
jako na Fatu Morg�nu,
tak z�r� na tento sv�t,
kdo je V�dantu znal�.

67. Nen� vznik�n� ani zanik�n�,
ani spoutan�ho ani p�sob�c�ho,
ani nikoho kdo by pot�eboval sp�sy,
��dn�ho spasen�ho dle pravdy.

68. Je na� my�leno jako na neskute�n� tvary byt�,
p�esto v�ak,
kdo na n� mysl�, je v�dy Jeden,
proto Jednota podr�� v�t�zstv�.

69. O �tma se neop�r� mnohost,
a tak� nikdy o sama sebe,
ani vedle n�j ani skrze n�j nem��e trvat -
- to je jist�.

70. Strach, hn�v a n�klonnost odlo�iv,
z�r� bez dvojnosti a Neprom�nn�,
nakonec sv�tov� rozlohy Muni,
kter� zn� V�dy.
71. Kdo tak pozn�v� bytnost sv�ta,
ten je v�ren Jednot�,
je s nedvojnost�
a jde chladn� sv�tem.

72. Vychvalov�n� prost a chvalozp�v�,
ano i kultu p�edk�,
ve v�em co �ije, p��jemn� �ije,
tak jak to pr�v� p�ich�z�.

73. Byt� v sob� sam�m spat�uje,
byt� v zevn�m sv�t�,
J�m se stav, d�l v n�m spo��vaje,
byt� se v�rn� p�idr�uje.



��st t�et� - ADVAITAN - Nedvojnost



74. Uct�v�n� Brahma, jako stav��ho se,
��k� p�ik�z�n�, d��ve ne� toto bylo,
nebylo je�t� zde,
proto jsou uboz� uct�va�i.

75. Co nen� uboh� sly�te nyn� :
Nezrozen�, sou�asn� v�ude jsouc�,
a proto nikde nevznikaj�c�,
p�esto v�ak v�ude povst�vaj�c�.

76. �tma podob� se sv�tov�mu prostoru,
d��va (du�e) podob� se prostoru v hrnci,
hrnec jsou l�tky t�la - co naz�v� se vznikem,

ukazuje toto podobenstv�.

77. Kdy� hrnce vezmou za sv�,
co stane se s prodtorem v nich?
Rozplyne se ve sv�tov�m prostoru.
Tak tak� d��va v �tmanu.

78. Tak jako v prostoru jednoho hrnce,
b�v� prach nebo kou�,
ale ne v�echny prostory toto sd�l�,
tak tak� d��vov� na rozko� a bolest

79. Ano, tvary, jm�na, ��inky jsou r�zn�
dle jejich m�sta,
p�ece v�ak prostor, kter� zauj�m�, je si podoben.
Tak tak� d��vov�.

80. Jako prostor v hrnci nen� produktem
sv�tov�ho prostoru a tak� ne �l�nkem,
tak i d��va nen� produktem �tma,
a tak� nen� jeho �l�nkem.

81. Tak jako obloha d�tem (a� bezbarv�) jev� se
b�ti modrou,
tak zd� se i pot��sn�n skvrnami,
nezku�en�m tak� �tma.

82. Co se t��e um�r�n� a vznik�n�,
odch�zen� a p�ich�zen�,
a proch�zen� v�emi t�ly,
je to nesrovnateln� s prostorem.

83. P�esto v�ak podobn� snu, jako�to klam,
�tma v�echny t�la vyza�uje,
ani stejn� ani nestejn�,
nedaj� se v �ad� vypozorovat.

84. Jako�to d��va v p�ti schr�nk�ch,
tak u�� Taittirijakam,
nejvy��� �tma je skryt.
On - jeho� jsme p�irovnali k prostoru.

85. V pl�stvi medu se projevuje,
nejvy��� Brahma dvojmo,
jako v zemi a v t�le.
On - jen� byl srovn�n s prostorem.

86. Kdy� P�smo, d��vu a �tma,
srovn�n�m zajedno vysv�tluje,
odm�taj�c v�echno byt� v mnohosti,
je to pravdou v pln�m smyslu.

87. I kdy� p�ed stvo�en�m sv�ta,
je oba za jednotliv� pokl�d�,
tak plat� to obrazn�, ne doslovn�
a jen o tom, co se m� st�t.

88. A kdy� v�bec o stvo�en� v obraze,
t�n� kov� - jiskry u��,
tu slou�� to jen jako pros�edek k pou�en�,
pon�vad� nikde nen� mnohosti.

89. Jsou t�i stupn� ��k� :
slab�, st�edn� a vhodn�(siln�).
Pro n�, ze souc�t�n� st�v� se Brahma
p�edm�tem uct�v�n�.

90. Na stanovisku sv�ch r�en�
si zakl�daj� u�itel� dvojnosti,
p�ece v�ak si sami odporuj�.
U n�s tenhle rozpor chyb�.

91. V pravd� nen� dvojnosti,
dvojnost je jen v od�t�pen�m sv�t�,
u�� oboustran� dvojnosti,
u n�s takov� rozpor chyb�.

92. Jako�to klam existuje roz�t�pen�
Onoho Jedin�ho V��n�ho,
nebo� kdyby bylo roz�t�pen� v pravd�,
bylo by smrteln�m, co je V��n�.

93. Z nastav��ho se byt�,
p�ij�maj� oni u�itel� vznik�n�.
Co je Nezrozen�, Nesmrteln�,
jak mohlo by se st�t smrteln�m?

94. Co je nesmrteln� nem��e b�t smrteln�m,
co smrteln�, nem��e b�t nesmrteln�m.
��dn� v�c nem��e b�t jin�,
ne� je dle sv� p�irozenosti.

95. Kdyby nesmrteln� Byt� p�e�lo
v smrteln�,
jen zd�nliv� by bylo nesmrteln�.
Kde z�stala by jeho V��nost?

96. O pravd� nebo zd�n� mluv�c,
st�le o stvo�en� stejn� u�� P�smo,
jist� a podstatn� je to,
jak ��k� a ne jinak.

97. Zde nen� mnohosti, tak stoj� ps�no.
Skrze mnohon�sobn� klam Indra jde,
jako�to Nezrozen�, st�v� se mnoho�etn�m.
Klamem - jen se rod�.

98. Vyrovn�n� Sambh�ti(stvo�en�)
je zamezeno vznik�n�.
Kdo mohl by ho vyvolat k �ivotu?
Toto slovo ukazuje Ho jako bezp�edm�tn�.

99. V�ta - nen� takov� ani takov�(n�ti n�ti) -
- odp�raj�c v�e vypov�diteln�,
m��e jak nepoznatelnost ukazuje,
jen na N�ho se vztahovati.

100. Jsouc� nem��e vznikati.
Bylo by to pak jen prost�ednictv�m klamu.
Kdo je v Pravd� ned� vznikati,
co ji� bylo d��ve.

101. Ani v pravd�, ani jako�to klam,
nem��e vzniknout Nejsouc�.
Syn neplodn�ch nevznikne ani ve skute�nosti,
ani ve zd�n�.

102. Tak jako ve snu se duch pohybuje,
jak mnoh�m se zdaj�c� jen klamem,
tak p�i bd�n� duch se pohybuje,
jako mnoh�m se jev�c� jen klam.

103. Jako�to mnoh� se jev�, kter� je Jedin�,
ve snu duch - to� p�ece jasn�.
Jako�to mnoh�m se jev�, kter� je Jedin�,
bd�l� duch - to� tak� jasn�.

104. V�e je jen v duchu viditeln�,
co jako mnohost zde kr��� a stoj�,
a kdy duch s�m od sebe p�ich�z�,
nen� mnohost v�ce z�ena.

105. Jakmile duch si ji� v�ce nep�edstavuje,
pon�vad� mu vze�lo byt� �tma,
jako neduch - nezji��uje,
pon�vad� nen� v�ce co ke zji��ov�n�.

106. Jako v��n�, neprom�nn� v�d�n�,
od v�douc�ho k nerozd�ln�,
Brahma je za v�ech dob v�dom�,
V��n� V��n�m je pozn�v�no.

107. Tento postup poz�st�v� v tom,
�e v�echny pohyby ducha(mysli),
jsou potla�eny.
Jinak je tomu v hlubok�m sp�nku.

108. Duch - mysl - miz� v hlubok�m sp�nku,
nezhas�n�, kdy� je potla�en,
n�br� Brahmou bez b�zn� st�v� se,
cel�m jen sv�tlem pozn�n�.

109. V��n�, bez sp�nk� a sn�,
bez jm�na a tvaru,
s Jedin�m Z��iv�m V�ev�douc�m,
pro N�ho neplat� ��dn� uct�v�n�.

110. Od N�ho prch� v�echen n��ek,
v N�m nen� starost�,
je pln� uspokojen s Jedin�m Sv�tlem,
je pevn�ho, neboj�cn�ho smyslu.

111. Nen� zde bran� ani d�v�n�,
kde ��dn� starost nest�v�,
pak je jen s�m v sob� spo��vaj�c�,
V��n� V�d�n� - Samo Sob� rovn�.

112. To se naz�v� j�ga nepoci�ov�n�,
samotn�mu jog�novi t�ko naz�rateln�,
nebo� i jog�ni se boj�, ob�vaj�ce se toho,
jen� je bez b�zn�.

113. Duch - mysl - m� b�ti potla�en,
aby jog�n se stal ��asten
neboj�cn�ho, bezbolestn�ho,
probuzen�ho a V��n�ho M�ru.

114. Tak jako v oce�nu se rozpust� kapka,
kter� visela na st�ble tr�vy,
tak potla�en� ducha - mysli,
n�sleduje bez obt��.

115. Potla�ujte metodicky ducha,
p��n� a po�itek rozptyluj�c�,
docela ti�e pak zmiz�,
jeho zmizen� je jako rozko� l�sky.

116. V�me, �e v�e je plno bolest�,
a obrac�me se od p��n� a rozko�e,
v�me, �e v�e je Brahma
a nevid�me stav�� se v�ci.

117. Probu�te duchu, chce se st�t ni��m,
Soust�e�te jej, chce se rozptylovati.
Oboje je zn�m� jako nespr�vn�.
Kdyby byl roven Brahma, neru�te jej.

118. Pak nechutn� ji� rozko� v�ce,
��dn�ho cht��e si nen� v�dom,
jeho my�len� p�sob� neru�en�.
Nech� dycht� horliv� po Jednot�.

119. Kdy� pak duch nezmiz� ani ve span�,
ani rozpt�len� nehled�,
pak se projev� jako Brahma
bez hnut� a klamu prost.

120. Voln�, klidn�, prost bolesti,
jako nevysloviteln� Nejvy��� a Rozko�,
jako V��n�, V��n�ho Objektu si v�dom -
- takov� je l��en� t�ch, kte�� Ho znaj�.

121. ��dn� d��va nikdy nevznik�,
ani nevznik� ��dn� sv�t.
To� nejvy��� Pravda,
�e nikde neexistuje ji� vznik�n�.



��st �tvrt� - ALATA�ANTI - zalo�en� po��ru



122. Ten, kter� jako mraky ve sv�tov�m prostoru
mno�stv� v jednomm zn�,
je subjektem a sou�asn� objektem,
toho ct�m - Puru�u ...

123. Toho, kter�ho jsme uk�zali jako maj�c�ho
vlastnost j�gov�ho nepoci�ov�n� ke v�emu
exisstuj�c�mu jako : p��telsk�ho, dobr�ho, bez rozporu,
nenapadnuteln�mu - tomu budi� �est ...

124. Vznik�n� je u toho, co je,
tak n�m tvrd� n�kte�� myslitel�.
Ne ... u toho, co nen�, ��kaj� druz�,
opa�n� v rozporu.

125. Co jest, nem��e p�ece vznikati,
co nen�, nem��e tak� vznikati.
Tak jsouce v rozporu, hned pro ne-st�v�n�,
hned pro ne-dvojnost sv�d��.

126. N�s t��, �e tak ukazuj�,
�e vznik�n� je nemo�n�,
�e si jako ostatn� neodporujeme,
to nyn� sly�te ...

127. Nevznikl� vznik�n�
dovoluji si tvrdit,
ale p�ece, co se nestalo, co je Nesmrteln�,
jak mohlo by se st�t smrteln�m?

128. Nesmrteln� nem��e b�t smrteln�,
tak jako smrteln� nem��e b�t nesmrteln�.
��dn� v�c nem��e b�t jin�, ne� jak je
dle sv� p�irozenosti.

129. Kdyby nesmrteln� bytost,
p�e�la do smrteln�ho byt�,
jen zd�nliv� by byla nesmrtelnou.
Kde z�stala by jej� V��nost?

130. Bytostn�, trval�, podstatn�,
a neu�in�n�, sv�ho byt�
se nikdy nevzd�vaj�c�, je to,
co jmenuje se Pr�kriti (P��roda).

131. Nezrozen� a nezm�lej�c� jsou dharmy,
dle sv� bytosti.
Ten je dharm neznal�,
kdo mu d�v� vzniknouti a zaniknouti.

132. Pro koho p���ina se stane ��inkem,
ten nech� b�t p���inu.
Jak m��e, co je V��n�, st�vati se jako to,
�emu je vlastn� d�liti se?

133. Stane-li se p���ina ��inkem,
pak je ji� v��n� ��inkem
a p�ece se stane a jej� vznik
d� p���in� zmizet.

134. Ne ... kdo p�isuzuje V��n�mu vznik,
ten nem� ��dn�ho pozn�n�.
A kdo vznikl� nech� vznikati,
propad� v��n�mu postihu.

135. Kdyby v�sledek m�lo p�vod v p���in�,
a p���ina p�vod ve v�sledku,
pak by oba byli bez po��tku.
P���ina a v�sledek - jak to m��e b�t ?

136. Kdyby v�sledek m�lo p�vod v p���in�,
a p���ina p�vod ve v�sledku,
pak je vznik obou asi takov�,
jako by syn zplodil otce.

137. P���ina a v�sledek, kdy� vznikaj�,
vy�aduj� p�ece po�ad�,
nebo� vznikaj�-li sou�asn� jako dva rohy,
pak chyb� poj�tko.

138. �e by z v�sledku p���ina sama vznikala,
nen� dokazateln�,
a je-li p���ina nedokazateln�,
jak m��e p�sobit v�sledek ?

139. Kdyby z v�sledku p���ina n�sledovala
a z p���iny v�sledek,
kter� z obou je d��v�j��
a jeho n�sledov�n� jen pom�jej�c� ?

140. Tak le�� nemo�nost,nesmysl
a zmatek v �asov�m ��du,
a odp�rci �asto d�vaj� sv�dectv�
pro nevznik�n�.

141. P��pad semene a rostliny je jen
zd�nliv� zde pr�kazn�,
av�ak co jen prokazuje zd�nliv�,
nen� schopno d�kazu.

142. Nesmyslnost �asov�ch sled�,
potvrzuje jen nevznik�n�.
Nebo� vznikaj�c� odm�tnouti
bylo by jist� d��v�j��m.

143. Ne ze sebe a t� ne z druh�ho
nem��e Byt� nikdy vzniknouti
ani jakkoli jsouc� �i nejsouc�
ani jako oboj� nem��e vzniknouti.

144. P���ina a v�sledek, jsou-li bez po��tku,
vylu�uj� vznik�n�.
Proto nen� ��dn�ho po��tku,
proto neexistuje ��dn� po��tek.

145. Vn�m�n� mus� m�t p���inu,
nebo� jinak je zm�na nemo�n�.
Tak� je od n�s nez�visl� bolest
a vn�m�n� - domn�vaj� se.

146. Vn�m�n� m�lo by m�t p���inu.
Jak n�m um�le dokazuj�,
�e v�ak p���ina nem� ��dnou p���inu,
to n�s u�� pozorov�n� Byt�.

147. Duch nedot�k� se p�edm�t�
a tak� ne zd�n� se p�edm�t�.
Jsou-li p�edm�ty neskute�n�, je tomu tak,
od ducha odd�len� jejich zd�n�.

148. Tak� ne ve t�ech �asov�ch b�z�ch
nedot�k� se jak�hokoliv p�edm�tu,
t�m m�n� pak bezpodstatn�ho zd�n�.
Jak by mohl se st�t d�vodem ?

149. Proto nen� nikde vzniku,
ani v subjektu, ani v objektu.
Kdo jednomu od druh�ho d�v� vznikati,
ten putuje jen v mrac�ch.

150. Nebo� jinak v��n� by bylo,
nevzniklou Podstatou.
��dn� v�c nem��e b�ti jinou,
ne� jakou je dle sv� p�irozenosti.

151. Kdyby sams�ra byla bez po��tku,
nemohla by b�t kone�n�.
Kdyby nirv�na m�la po��tek,
nemohla by b�t nekone�n�.

152. Co nen� p�ed ani po,
nem��e b�t tak� v mezidob�,
a� je nepravdiv�, b�v� p�esto na n�
nahl�eno jako na pravdiv�.

153. �innost bd�n� je ��eln�, ale ne ji�
v�ce, kdy� sp�me.
Proto pon�vad� po��n� a p�est�v�,
spo��v� t� jen na klamu.

154. Co ve snu zji��ujeme, je klamn�
nebo� je jen v t�le.
Jak mohli bychom na v�ci naz�rati
v tak uzav�en�m prostoru ?

155. Tak� k tomu neposta�� �as,
doj�ti k tomu, abychom vid�li.
Tak� p�i probuzen� neshled�v�me zde to,
co jsme p�i sp�nku vid�li.

156. A co jsme promlouvali s druh�mi,
neexistuje ji� v�ce, kdy� jsme se probudili,
a �eho jsme se ve snu chopili,
probud�me-li se, nem�m� ji� v�ce po ruce.

157. A tak� co o t�le sn�me,
je nepravdiv� a nen� takov�
- nepravdiv� je v�e, co duch zji��uje
(�eho se my�len� ch�pe) ve bd�n�.

158. Nepochopiteln� je vznik.
Ov�em jako o V��n�m u�� P�smo.
Nic v�ce nem��e povstati
z Byt� nejsouc�ho.

159. Co jako p�i bd�n� zji��ujeme ve snu,
nem� ��dn�ho podkladu v n�s.
Takt� nem� ��dneho podkladu to,
co p�i bd�n� zji��ujeme.

160. Nejsouc� vid�me, bd�ce.
Snov� obraz je z t�e l�tky.
Nejsouc� vid�me, sn�ce.
Probud�me-li se - nen� nic.

161. Nebyt� p�ece rod� ne-nebyt�.
Nebyt� tak� rod� ne-byt�.
A tak� rod� ne byt�.
Byt� nem��e zrodit nebyt�.

162. Tak jako p�i bd�n� omylem,
nemo�n� m��e pokl�dat za jsouc�,
tak ve snu , z omylu,
vid�me byt� se zjevovati.

163. Ze zji�t�n� a p�ich�zen�
pokl�daj� je za skute�n�.
Co znaj�, je jen vznik�n�,
jsouce zastra�eni t�m, co jest.

164. Mnoz� jsouce zastra�eni Byt�m
i kdy� to nejsou jen zji��ovatel�,
nevyhnou se nedostatku vzniku.
Z�stane jim nedostatek, i kdy� jen mal�.

165. Zji�t�n�m a p�ich�zen�m
naz�v� se tak� klam slona.
Zji�t�n�m a p�ich�zen�m
naz�v� se tak� v�d jsouc�.

166. Vznik je zd�n�, pohyb je zd�n�,
v��n� je pouh� zd�n�.
Pravda je nevznikaj�c�, nepohybliv�,
bezv�cn�, tich� a nedvojn�.

167. Tak nen� ��dn�ho st�v�n� v objektu,
a takt� ani v subjektu.
Kdo toto jednou poznal,
neupad� zp�t k opaku.

168. Jako vibrace jisker d�v� z��i
rovn�ch �i k�iv�ch lini�,
tak i z�� vibrace V�dom�
vn�m�n� a vn�maj�c�ho.

169. Tak nevibruje-li jiskra,
nejev� se a nevznik�(jako kruh),
tak nevibruje-li V�dom�,
nejev� se a nevznik�.

170. Vibruje-li jiskra, tu p�ijde z��e,
ne snad od n�kud zven��
odnikud odjinud ne� od vibrace.
Nen� zde ��dn�ho p��rustku v jisk�e.

171. A tak� neunik� jisk�e,
pon�vad� nem� skute�n�ho byt�.
Stejn� tak je tomu i p�i pozn�v�n�,
nebo� i toto je pouh�m zd�n�m.

172. Vibruje-li V�dom� tu p�ich�z� z��e,
ne snad odn�kud zven��,
odnikud odjinud ne� od vibrace.
Nen� zde ��dn�ho p��rustku v�dom�.

173. A tak� neunik� v�dom�,
pon�vad� nem� skute�n�ho byt�,
ponevad� je byt� p���iny neskute�n�m,
je jako skute�n� nemysliteln�m.
174. V�c, tak se usuzuje, je p���inou
existence jin� v�ci,
p�esto v�ak v podstat� nen�
��dn� v�ci ani jin�ho byt�.

175. Ani u ducha nevznik� byt�,
ani z byt� nevznik� duch,
proto Mudrci nep�ipou�t�j� ��dn� vznik
p���iny nebo v�sledku.

176. Kdo p�ipou�t� p���inu a n�sledek,
tomu povst�vaj� jedna z druh�.
Ten, kdo je prost tohoto n�zoru,
pro toho ji� nevznikaj� v�ce.

177. Ten, kdo p�ipou�t� p���inu a n�sledek,
pro toho se rozprost�r� sams�ra.
Kdo se osvobodil od tohoto n�zoru,
jest osvobozen i od sams�ry.

178. Ten, kdo z�� vznikat v�e,
ten nezn� V��n�.
Ve skute�nosti je v�e V��n�
a z�nik neexistuje.

179. Podstaty, kter� vznikaj�,
neexistuj� ve skute�nosti.
Jejich vznik je jen klamem,
a klam nen� skute�nost�.

180. Tak jako s�m� je klamem jen,
je j�m i rostlina,
ani podstatn�, ani vyhladiteln�,
a tak je tomu se v�emi v�cmi zde.

181. Pon�vad� v�ci nejsou skute�n�mi,
nen� ani trv�n� ani z�niku.
Tam kde odpadaj� v�echny barvy,
tam nelze ni�eho ji� rozli�ovat.

182. Tak jako ve snu je utvo�ena
zd�nliv� mnohost ducha,
tak je v omylech duch zapleten
do zd�nliv� mnohosti ve bd�n�.

183. Tak jako ve snu spat�uje mnohosti
prost� duch, zd�nlivou mnohost.
Tak ve stavu bd�l�m spat�uje
mnohosti prost� duch zd�nlivou mnohost.

184. Co z��me ve snu
potulovati se po v�ech kon�in�ch,
a� jsou to zv��ata, pt�ci, hmyz,

185. to neexistuje nikde jinde
ne� v duchu sn�c�ho.
Proto v�e co potom vid�,
je jen v�dom�m sp�c�ho.

186. Co z��me p�i bd�n� prob�hat
po v�ech kon�in�ch,
a� jsou to zv��ata, pt�ci, hmyz

187. to neexistuje nikde jinde
ne� v duchu bd�c�ho.
Proto v�e co potom vid�,
je jen v�dom�m bd�c�ho.

188. V�c a jej� p�edstava
se vz�jemn� podmi�uj�,
bezpodstatn� je pro sebe ka�d�,
jen ve v�dom� tu stoj�.

189. Tak jako o n�kom jen sn�me,
�e se narodil a �e um�el,
tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta,
skute�n� a p�ec neskute�n�.

190. Tak jako v p�eludu z��me,
jak jeden um�r� a druh� se rod�,
tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta,
skute�n� a p�ec neskute�n�.

191. Tak jako kouzeln� um�n� n�s nechaj�
pat�iti, �e jeden �ije a druh� zm�r�,
tak je tomu u v�ech bytost� tohoto sv�ta,
skute�n� a p�ec neskute�n�.

192. ��dn� du�e nikdy nevznik�,
nen� vzniku ve sv�t�,
to� nejvy��� sp�sn� pravda,
�e nikde nen� vzniku.

193. Co se zd� dvoj� jako subjekt i objekt,
je jen vibrac� v�dom�.
Duch je v��n� bezp�edm�tn�.
Na n�m ni�eho neulp� ...

194. Jak je to um�l� prost�ednictv�m p�ijet�,
nen� tomu tak ve skute�nosti.
Co jin� �koly p�ipou�t�,
neexistuje pro n� ve skute�nosti.

195. To co um�le pokl�daj� za v��n�,
ve skute�nosti nen� v��n�m,
ukazuje to rezult�t jin�ch �kol
jako�to omyl.

196. Na tom, co nen�, p�izp�soben� nedokazuje,
�e existuje dvojnost.
Je-li jej� nebyt� pozn�no, pak
padne p�izp�soben� jako bez��eln�.

197. Neuzn�v�me-li p���iny
ve v�ech ���ch p��rody,
pak tak� ne jej� p�edstavy.
S p���inou pad� i ��inek.

198. Duch je bezp���inn�.
Nest�v�n� se, nedvojnost,toto ej mu vlastn�.
Projev ducha jen ve dvojnosti V��n�ho,
kter� jest v��m.

199. Zn�me-li bezp���innost jako�to opravdovou,
zavrhujeme-li jednotliv� p���iny,
dosp�jeme k tomu, jen� je bez b�zn�,
bez p��n� a bez starost�.

200. P�izp�sobujeme-li se tomu,
neexistuje, zapl�t�me se do toho ducha.
Poznav�e nicotnost v�c�,
vrac�me se do stavu nelp�n�.

201. Kdo toto pochop� nikdy toto neopust�,
toho stav z�st�v� bez hnut�.
C�lem moudr�ho je toto V��n�,
je samo sob� Sv�tlem.

202. To co je beze sp�nku v��n�,
nedvojm�, ztoto�n� se.
Nav�dy Sv�tlem je pak toto Byt�.
Tato podstata sama o sob�.

203. Zcela lehce se n�m v�dy skryje,
zcela t�ko odkr�v� n�m sv� Byt�,
pokud ch�peme jednotliv� v�ci -
- On SVAT�.

204. On je - nen� - je a nen�.
Nen� a nen�. T�m kte�� takto uva�uj�,
o existenci neexistenci, dvojnosti,
takov�m po�etilc�m skr�v� svou Podstatu.

205. T�mito �ty�mi stanovisky sledov�n,
z�st�v� Svat� v�dy skryt,
jimi nedot�en p�esto v�ak
v�evidouc� je ten, kdo Ho z��.

206. Kdo zcela vlastn� v�e-naz�r�n�
nedvojn�ho Brahma bez po��tku,
st�edu a konce, ten nem� zapot�eb�
ji� o nic usilovat.

207. To znamen� prav� klid mysli,
to je prav� �to�i�t� kn��.
To� zkrocen� vlastn� p�irozenosti,
kdo toto pozn�, ten k v pokoji.

208. To znamen� prav� klid mysli
vn�mateln� a neobjektivn�
je dvoj� sv�tsk� bd�n�,
vn�mateln� a neobjektivn�
je sv�tsk� sn�n�.

209. Bez vn�m�n� a neobjektivn�
to� to, co je nadsv�tsk�.
Jako subjekt je sou�asn� i objektem.
Tak u�� Mudrc.

210. Jsou-li subjekt a t�i objekty
postupn� jako�to v sob� pozn�ny,
vznik� z toho v�e-naz�r�n�
v�udy-velkomysln�ho.

211. Nejprve se se t�eme : po �em m� b�t tou�eno,
co m� b�ti pozn�no, dosa�eno a dozr�no ?
Pro pozn�n� plat� vn�m�n�
a takt� i pro t�i ostatn�.

212. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem
neohrani�en� a prostoru se rovnaj�c�,
a neexistuje nikde n�jak� mnohost
mezi nimi v ��dn�m smyslu.

213. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem
Pra-probuzen�(Adibuddha)to� jisto.
Kdo si toto dostate�n� osvoj�,
ten je zral� k Nesmrtelnosti.

214. Jsou v�ak tak� sv�m p�vodem i v Pra-klidu,
plny bla�enosti,
v�echny sob� rovn� a ned�liteln�
v��nou a �istou Toto�nost�.

215. Tato �istota v�ak nen� v�ce,
pakli�e ji rozt��t� do mnohon�sobnosti.
Jsou-li pono�eny v mnohosti, rozpolt�ny,
naz�vaj� se proto uboh�mi.

216. Kdy� v�ak v��n� Toto�nost
stala se jistou.
takov�mu svitne pozn�n� Velik�ho ve sv�t�.
Sv�t mu v�ak nerozum�.

217. V�d�n� V��n�ho je v��n�,
i kdy� sse ni��m nezab�v�.
Jako�to ni��m se nezab�vaj�c�,
naz�v� se pak toto v�d�n� neulp�vaj�c�m.

218. V�echny bytosti jsou sv�m p�vodem
prosty temnoty a bez poskvrny,
Praprobuzen� a Pravysvobozen�, procitaj�.
Tak Mudrc ��k�.

219. Jako slunce prosv�cuje
tak tak� V�d�n�, bez v�c�.
V�echny v�ci jsou jen V�d�n�m
nevypov�diteln� tomu, kdo je s�m Probuzen�.

220. Uct�vejme velikou, veskrze hlubokou,
v��nou a �istou Toto�nost,
poznat v�e a S�dlo Jednoty dle sil
.

zp�tky
dal��